Blanka Waleská - herečka s velkým talentem
Vlastním jménem Blanka Wedlichová se narodila 19. května 1910 v Cerhenicích u Kolína. Podle vlastního vyprávění propadla v tercii z matematiky a rodiče ji za trest poslali do rodinné školy, ze které utekla a pracovala jako služka, vychovatelka a přitom tančila ve sboru v Aréně. Vystudovala pražskou dramatickou konzervatoř u profesorů Laudové, Svobody a Deyla a poté hrála jednu sezonu v Divadle Vlasty Buriana (1934-35), v Novém divadle (1935-36) a v Osvobozeném divadle v Praze (1936). Umělecky se rozvinula v herečku velkého tvůrčího rozsahu v letech 1936-41 v angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a po návratu do Prahy v holešovické Uranii (1941-44). Se souborem Uranie potom přešla po válce do Činohry 5. května (1945-48). Od roku 1948 až do odchodu na odpočinek v roce 1976 byla členkou činohry pražského Národního divadla. Z představitelky jemných lyrických dívek vyrostla v charakterní herečku psychologické hloubky, nostalgie a citlivosti, s níž přesvědčivě ztvárňovala i záporné postavy. Proslavila se zejména v rolích na pomezí lyriky a tragiky, mnohdy až patetických.
Ve filmu začínala jako statistka v němé éře, kdy se natáčelo v dřevěném ateliéru A-B v pivovarské zahradě na Vinohradech. Skutečnou filmovou dráhu zahájila až ve zvukovém filmu v roce 1932 v epizodkách snímků Sňatková kancelář a Zlaté ptáče. O rok později jí poskytl první velkou roli režisér Miroslav J. Krňanský ve svém stejnojmenném přepisu populárního Klostermannova románu Ze světa lesních samot. Potom již následovaly role v převážně umělecky a společensky málo závažných filmech režisérů druhé a třetí garnitury (Život vojenský, život veselý, Cácorka, Pozdní láska) a větší možnost jí poskytly jen role komtesy Sylvie v dramatu Vladimíra Borského Jan Výrava (1937) a Pepči v Binovcově přepisu románu Jana Drdy Městečko na dlani (1942).
Ani poválečná znárodněná kinematografie nedokázala využít v té době jejího již plně rozvinutého dramatického umění a zaměstnávala ji jen sporadicky a až na výjimky v rolích, které byly hluboko pod jejími uměleckými možnostmi. Hned po válce se sice zapsala do paměti diváků rolí záhadné vdovy Wang-Li ve Fričově detektivce 13. revír (1946) a v malé roli se objevila i v dalším Fričově snímku Čapkovy povídky (1947) nebo v Krejčíkově Týdnu v tichém domě (1947), ale jedinou velkou a hlavní roli, židovskou lékařku Kaufmannovou, prožívající hrůzy terezínského ghetta, ji v prvním poválečném období svěřil režisér Alfréd Radok ve svém režijním debutu Daleká cesta (1949).
http://youtu.be/09WqdMREphQ
Herecké mistrovství Waleské dokázal zhodnotit také režisér Václav Krška, který ji obsadil do svých šrámkovských adaptací Měsíc nad řekou (Růženka Pavlátová, 1953) a Stříbrný vítr (epizodní role prostitutky Anděly, 1954). Všechny její další filmové role byly už jen okrajové.
V 60. letech se objevila v Moskalykově Ditě Saxové (1967) a ve Vávrově Kladivu na čarodějnice (1969). V 70. letech zaujala rolí paní Jurikové z domova důchodců v Kavčiakově filmu Biela stužka v tvojich vlasoch (1977). Její filmografie se uzavřela rolí Blanky v komedii Marie Poledňákové Zkrocení zlého muže (1986).
Uplatňovala se také v dabingu a často hrála v rozhlase. Pamatovala přímé televizní vysílání z Umělecké besedy, hrála v inscenacích Broučci, Láska a chléb, Chléb a písně, Lístek do památníku, Tygr a kůň, Dům doni Bernardy, Královské řádění, Princezna, která pořád vařila, Historie začíná pod kaštany. Byla nositelkou vyznamenání Za vynikající práci (1958) a byl jí udělen titul zasloužilé umělkyně (1965). Zemřela 6. července 1986 v Praze.
Filmografie:
1932 SŇATKOVÁ KANCELÁŘ / ZLATÉ PTÁČE
1933 ROZMARY MLÁDÍ / ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT
1934 MATKA KRÁČMERKA / ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ
1935 CÁCORKA / JEDNA Z MILIONU / POZDNÍ LÁSKA / STUDENTSKÁ MÁMA / VDAVKY NANYNKY KULICHOVY
1936 JEDNOU V KINĚ
1937 JAN VÝRAVA
1942 MĚSTEČKO NA DLANI / PŘIJDU HNED
1944 SKALNÍ PLEMENO
1945 ŘEKA ČARUJE
1946 13. REVÍR
1947 ČAPKOVY POVÍDKY / NEROZUMÍM / TÝDEN V TICHÉM DOMĚ
1949 DALEKÁ CESTA
1953 MĚSÍC NAD ŘEKOU / OLOVĚNÝ CHLÉB
1954 STŘÍBRNÝ VÍTR
1956 PROTI VŠEM
1957 ŠTĚŇATA
1958 CESTA ZPÁTKY
1964 ARTHUR MILLER : SMRT OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO / ROMEO A JULIE 63
1967 DITA SAXOVÁ
1969 KLADIVO NA ČARODĚJNICE
1973 TAJEMSTVÍ ZLATÉHO BUDDHY
1974 MOTIV PRO VRAŽDU /povídka RUKOJMÍ/
1981 UPÍR Z FERATU
1984 VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU
1986 ZKROCENÍ ZLÉHO MUŽE